Můj příběh aneb jak jsem se stala anorektičkou.

17. února 2014 v 18:37 | N. |  My diary
Ahoj :)

Pro začátek, pokud vás zarazila adresa blogu.. Není zvolená náhodou ;) Jsem tu anonymně, i když plánuji sem tam odhalit i něco ze svého soukromí, ale ke všemu se dostaneme.

Článek bude trošku delší, je to popis mé cesty, jak jsem se skoro až omylem dostala k anorexii, takže si uvařte čajíček, kafíčko a přečtěte si odstrašující příklad, jak by se nemělo jíst zdravě ;).

Mohla bych si říkat N., a ano, je to první písmenko mého jména. Píše se září roku 2010 a já jdu jako celkem mladá slečna po prázdninách do školy. Nabitá energií z prázdnin a dobře vypadají. Měla jsem se skvěle, v té době jsem z dětské oplácanosti zhubla na pěknou postavu, tipuji kolem 50kg na nějakých 165-170cm. Za prázdniny - hodně pohybu, čerstvého ovoce i zeleniny a psychická pohoda :) Tuto váhu jsem si držela, občas trochu klesla či se nepatrně zvýšila, ale podle mé zdravotní karty jsem v 15ti letech vážila 53,5kg na 176 centimetrů. Jedla jsem co jsem chtěla, nijak se neomezovala a jediným pohybem bylo flákání se po venku s přáteli či v létě pravidelně in-line. Vyšla jsem ze základky a nastoupila na střední školu (Už s 56kg - prasácké prázdniny plné jídla a alkoholu, pohyb nula). Škol se zaměřením, které studuji je v ČR pomálu, tudíž jsem si chtěla vyzkoušet život na intru, s tím, že časem začnu dojíždět i s hrozbou brzkého ranního vstávání. Jenže spolu s internátem přišel i šok - stravování. Jídlo jen 3x denně, za to vždy pořádná nálož.. Ale i když se ráno přejíte snídaně, ve škole dostanete hlad a ta si koupíte něco z automatu - moje nej byly smetanové miňonky, 3Bit a Kinder Bueno. Následoval oběd v podobě pořádné porce ne moc zdravého jídla - špagety, často maso, rýže a zahušťovaná omáčka, občas něco sladkého typu palačinky či kynuté knedlíky. Školu máme skoro do 4, takže po příchodu se zase ozval hlad a ten se zahnal jednou či dvěma čínskými polévkami z pytlíku. O půl 6 přišla večeře, kde je na výběr teplé či studené jídlo, já si dávala podle chuti - někdy rizoto, špagety, zapékané těstoviny, párky, hamburger, obložené bagety, či smetanový jogurt, čokokuličky, chleba s máslem a salámem a k tomu jablko. Jenže večeříte v 6 a spát jdete o půlnoci, tak kdo by neměl hlad? A tak se uspořádala výprava do Tesca/Lidlu/Albertu a koupil se pytlík brambůrek a 1,5l coly na osobu.

Je vám asi jasné, jak to dopadlo. Mně stačily pouhé 4 měsíce tohoto stravování a na váze bylo číslo 61kg/177cm. Po Vánocích už jsem se na intr nevrátila, ale jedno vám řeknu. Od prváku od nás nakynuly snad všechny holky intračky a dál nabírají. Nedivím se tomu, protože za 1) je jídelní plán intráků hrozný..Brzká snídaně, oběd jeden den ve 2 a druhý hned na to v 10:40, večeře v 17:30.. 2) v naší jídelně není na výběr zdravé či snad dokonce vegetariánské jídlo. Příklad z dneška:
Smažený vepřový řízek, brambory, okurek
Kuřecí stehno na paprice,těstoviny
Vepřová pečeně znojemská,rýže

A večeře:
Vepřový guláš debrecínský,těstoviny
Pečivo,ramička,jovo bílé,lupínky,jablko

A za 3), co si budeme povídat, vrstevníci nás vždy ovlivňují a když někdo vedle vás v 8 večer dlabe sušenku nebo pytel brambůrků, nedejte si.

V březnu jsem začala chodit s mým nynějším ex přítelem, který sice jeden čas zhubl opravdu dost (15kg) ale pořád jedl jako prase. Nebo jako já :D. Nebyl pro nás problém si v 10 večer dát do trouby pizzu či k snídani obří misku Ciniminis zalít mlékem atd. Dost i pil, takže jsme často chodili jen tak na pivko a cestou zpátky se stavili pro kebab či čínské nudle. Pro mě podivuhodné, ale váha už nahoru nešla. V červenci jsem spolu byli na svatbě jeho bratra, kde jsme se oba přežrali nehorázně a celý srpen jsem strávila učením se na reparát (nojo, ach ta matika) Přes den jsem jedla řekla bych celkem normálně, poprvé ochutnala ovesnou kaši a začala si občas vařit obědy typu rýže+kuře. Posledních 10 byly nervíky, takže každý večer 1 zmrzlinový kornout a 3 až 6dcl Coca-coly. Přesto jsem už něco málo zhubla.

Po reparátu jsem se rozešla s přítelem, důvody více rozebírat nebudu a začal mi druhák. Lýtka mám geneticky hubená a díky kolenům moje nohy nikdy nevypadaly nijak větší.. Ono celkově dokud jsem byla oblečená, vypadala jsem s postavou lépe než 9/10 spolužaček. A tak jsem začala dělat modeling pro školu a na konci září jsem na přehlídce zkonzumovala několik kusů medovníku, asi 3 zákusky, několik koláčků a pár deci vína. Bylo mi z toho chvíli zle a rozhodla jsem se, že takhle to dál nejde.

Začnu jíst zdravě, třeba i něco málo zhubnu!, takhle zněla moje krásná představa. Začala jsem opět po odchodu z intru snídat (nikdy předtím jsem nesnídala a v pauze intr-dojíždění to byla svačina typu 2 nugátové koblihy, plechovka Coly/3bit, 2 sýrové housky, plechovka Coly/velká krabička míša řezů z domova atd.) a cítila jsem že hubnu. V půlce listopadu jsem začala počítat kalorie a to mě dostalo až tam, kde jsem teď - do anorexie.

Jedno jídlo bylo kolem 800-900kJ, celkem 3 jídla denně. Myslela jsem si, kdovíjak nejím zdravě a začla jsem se vyhýbat tukům a cukrům jako čert kříži. Všichni mi říkali kolik jsem zhubla a jestli nemám problémy s anorexií.. No, co vám budu povídat, hlad jsem neměla, byla jsem spokojená s postavou a zajímalo mě jen kolik vážím. Tak jsem si u babičky stoupla na váhu, která ukázala 46kg/177cm. O Vánocích jsem měla svůj bramborový salát, svojí rybu a i přesto pořád plnou hlavu výčitek. 6.1. jsem si začala zapisovat do kalorických tabulek opravdu konkrétní čísla a to mě uvedlo do pekla, ve kterém jsem teď. Měla bych denně přijmout kolem 7000kJ. Za leden 2014 jsem se dostala na váhu 41,7kg. Nelíbí se mi to. Lezou mi kosti. Marné si myslet, že když zhubnete získáte břišáky a budete spokojené.

Jídlo mě začalo ovládat a mám výčitky i z jednoho jablka navíc. Ale to důležité je, že jsem si uvědomila, že tohle opravdu není normální a já se potřebuji vyléčit. Postupně přidávám na jídle, teď přijímám kolem 3700kJ denně a 2-3 týdnů bych se ráda dostala nad 5000kJ. Nechci to dělat hned, vím, že by to dopadlo akorát jojo efektem a hrozilo by mi, že toho spadnu znovu.

A co mi anorexie způsobila? Padají mi vlasy.. Je to tak.. Třepí se mi nehty, i když s tím jsem měla problémy vždy. Kůži mám sušší než dříve. Jsem neustále unavená, bez života a posedlá tím, co sním (asi největší trápení). Co se týče ženských problémů, tak ano, menses mám, ale myslím, že jen díky tomu, že už od 15ti let beru antikoncepci a něco mi říká, že kdybych vysadila, tak 100% zmizí. Ostatně to mi řekla minulý týden i gynekoložka, kde mě vážila a řekla že mám přibrat. Já to vím. Ale bojím se. Už nikdy nechci mít lehce oplácanou postavu, ženu se za dokonalostí.

Proto jsem také založila tento blog, který mi má být jakousi berličkou při léčení z anorexie pomocí zdravé stravy, fitness a posilování. Plánuji přidávat jídelníčky, fotky jídel snad i to, jak se mi bude rýsovat vysněná postava :)

A teď už k tomu, proč jsem tu anonymně. NIKDO..NIKDO z mého okolí netuší, že mám anorexii. Všichni žijí pod záminkou, že jím pouze zdravě, což tak je, ale jím velmi velmi málo. Mamka si stále myslí, že vážím 55kg. Nedivím se, snažím se oblekat chytře, jediné co mě "prozrazuje" jsou legíny či skinny džíny. Bojím se to vyklopit, ale pokud do začátku dubna nepřiberu na 45kg (17ti leté prohlídka u lékaře), jdu s celou pravdou ven.

To byla celá moje story a je 18:36, čas na posilování (žádné kardio!!!) a pak večeři s kalorickou hodnotou 1200kJ, za kterou bych se dřív trápila ještě 3 dny.

Ano, moje fotka, foceno po "osvícení" večer po workoutu a večeři! :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karoline :) Karoline :) | Web | 17. února 2014 v 20:26 | Reagovat

Ahoj, moc krásný článek. Přeji ti hodně štěstí, taky jsem měla vždycky problémy s jídlem. I když jsem tisíckrát spokojenější, jím zdravě (v rámci životního a stravovacího stylu-směru) stále ještě nemůžu říct, že je vše stoprocentně v pořádku. Doufám, že se to stejně tak tobě jako mně podaří :) Padání vlasů, nehty, měsíčky vůbec, řešení jídla - mám to podobně :)

2 Kubi Kubi | Web | 17. února 2014 v 20:59 | Reagovat

Děkuji za pochválení břicha, ale chtělo by to posilnit:) Páni... já do toho taky málem spadla... sice měřím 158cm, ale před Vánoci jsem vážila 43kg a to nechci.. takže taky přibírám, ale výčitky mívám pořád, ale není to tak hrozné.. jak jsi mohla vidět i v tom článku, který si komentovala, jedla jsem hodně.. ale ty výčitky, počítání.. je to o nervy:/

3 Lucy1616 Lucy1616 | E-mail | Web | 17. února 2014 v 21:13 | Reagovat

Článek jsem přečtla jedním dechem. První ,,fáze" tvého příběhu se mi zdá ještě víc odstrašující než ta druhá. I když anorexie je taky sama o sobě hrozná. Takové období jsem taky měla, kdy jsem řešila každé sousto a omezovala cukry a tuky co nejvíc to šlo. Nebyla to sice anorexie, ale pomalu už jsem tam začínala spadávat taky.
Moc ti držím palce, ať se z toho dostaneš ;)
Nechceš spřátelit?

4 M-Monys M-Monys | Web | 17. února 2014 v 21:37 | Reagovat

Abych byla upřímná, mám podobnou zkušenost s intrem jako ty. Já přibrala za rok na intru 16kilo! A taky jsem jedla čínské polévky popcorn v 23:00, prostě děs. Tři jídla denně jsou málo, takt=ž jsem se o svačinách ládovala 3bitami :D a vší mmožným.. Ale od minulého roku jsem se rozhodla s tím něco dělat, šla jsem do sebe a hele 12?4kg jsou už dole, te´dkom bych chtěla tak 10 kilo ještě a budu spokojená. Nicméně ti budu držet palečky ať přibereš a nemusíš nic řešit páč to určitě nebude nic příjemného :) A ty bebečka jsou fakt cereální ony to nejsou ty malinké, ale to rodinné balení či jak se tomu nazývá :D

5 Katie Katie | Web | 17. února 2014 v 21:50 | Reagovat

Dokonalá někdy neznamená vychrtlá, ale s ženskými křivkami.
Vím, jaké je to peklo počítat kalorie, které tě nakonec ovládnou. Vzpomínám si, jak jsem jela na 500 a 300 kcal denně a šílela z jediné kalorie navíc.
Připadala jsem si tlustá, ale pod 45 kg/167 cm jsem nešla.

Odjakživa miluji jídlo, ráda vařím a nemohla jsem tohle dělat, když mi každý den na očích byly lidské osoby umírající na podvýživu.
Přece jsem nemohla být nadále tak moc sobecká a odpírat si jídlo, které mám to štěstí, že můžu jíst a přitom lidé kolem mě umírají, protože jídlo, které já odmítám nemůžou mít a dali by cokoli za to, aby měli raději můj problém než ten, který zabíjí je.

Intr chápu, viděla jsem to na svých spolužačkách, braly si do školy salám, sladké croissanty, brambůrky, buchty, sladké pití.
Dělá se mi z toho už teď zle.
Stejně jako když jsem četla, co všechno sis dopřávala, musela jsi být hrozně unavená a nervózní.

S těma obědama ve škole ale můžeme být ještě rádi, co dávají dětem v Americe, tomu doposud nevěřím. Smažené hranolky, hamburgery, sladké pití, žádná čistá voda, zákusky atd.

Další věcí, která by se měla změnit, kromě školních obědů jsou také automaty,  ministerstvo školství by je mělo prostě zakázat nebo omezit na zdravější pokrmy.

Pořád melou o narůstající obezitě dnešní mládeže, ale hovno dělají, přitom by to byl velký posun!.

A informovat, o obezitě, anorexii, zdravé výživě.
Odborníci by měli chodit po školách a dávat přednášky.
Stejně tak se šikanou a homosexualitou.

Jsme v 21. století a krásné mladé slečny si myslí, že jsou tlusté, přitom nejsou, stovky dětí jsou obětí šikany a nikdy to nahlas nikomu neřeknou a nesou si to po celý život.
Homosexuální kluci a dívky se bojí to přiznat, protože a bohužel správně ví, že by je okolí zavrhlo.

O anorexii i bulimii by se mělo také nahlas mluvit, protože právě lidé ve škole toho můžou leckdy zpozorovat nejvíce a nejdříve zasáhnout, než bude pozdě.

Nějak moc jsem se rozepsala, promiň:D.

Přeji ti pevnou vůli:)

6 N. N. | Web | 17. února 2014 v 22:05 | Reagovat

Holky děkuju vám moc za komentáře, vážím si vaší podpory a vím, že i když reálně na to sama jsem, tak vlastně nejsem, protože mám vás :) Opravdu jsem pevně rozhodnutá se z toho vyhrabat, tak uvidíme co život dál přinese :)

7 M-Monys M-Monys | Web | 17. února 2014 v 22:33 | Reagovat

to teda, jak říkám 16 kilo nahoře a toho jídla co člověk sní, teďkom jsem na ubytovně tak je to lepší, chodím jenom na obědy a snídaně svačiny a večeře si dorugují sama :) myslím že ty činské polívky byly nejhorší zlo! A neboj ty to zvládněš :) budeme tě podporovat :)

8 Ko Ky Ko Ky | Web | 17. února 2014 v 23:04 | Reagovat

jj,taky si moc přeji jaro :)
jsem ráda,že to sleduješ :)

9 Ko Ky Ko Ky | Web | 17. února 2014 v 23:04 | Reagovat

hezky jsi si to sepsala:)
přeji,ať se z toho dostaneš a můžeš být na tom ještě lépe;)

nechtěla bys spřátelit?

10 Kubi Kubi | Web | 18. února 2014 v 7:49 | Reagovat

Nechceš spřátelit?:) Když máme podobné problémy, mohlo by to být fájn:)  Jsem ráda, že mě sleduješ:) Já taky byla na gyndě někdy v listopadu... v té době jsem 4 měsíce neměla krámy a dostala jsem je až na konci prosince... asi kvůli toho, že jsem konečně trochu přibrala:) Přeji, ať přibereš:) A ať se z toho dostaneš, stejně jako se o to pokouším já:) Ale pomalu se to zlepšuje, až na to počítání kalorií a výčitky:)

11 Kačííí Kačííí | Web | 18. února 2014 v 7:54 | Reagovat

Wow, tvůj příběh jsem četla jedním dechem. Moc ti přeju, aby měl správný a šťastný konec. Je dobře, že TY sis uvědomila, že je něco špatně a že TY chceš všechno změnit. Myslím, že tady se ti dostane podpory jako nikde, budeme ti pomáhat, radit a podporovat tě, když budeš mít pochybnosti. A neboj, zvládneš to! Držím moc pěsti.

12 Mrs. Tollens Mrs. Tollens | Web | 18. února 2014 v 10:34 | Reagovat

Ahoj, děkuji za koment, jinak ten cukr byl do čaje :D :) K článku, ani se nedivím, o tom blog je o té anonymitě. Páni sama miluju čínský políky, nedivím se žes to tak řešila. Myslím že být na stejném místě měla bych to stejně, nejhorší je se prostě nehýbat. Taky už nejsem tak aktivní a jde to an všem vidět. Páni su zvyklá jest tak okolo 8 nedokázala bych myslím že bych na intru měla hlad pořád.  Páni modelink pro školu :OO Tak to máš fájn! Jinak nohy máš úžasný, bože ty chci taky :D Já chcí hubnout tak bych se bála že přijdu o prsa :D už tak su ráda že nějaký mám :D Řekla bych že dojít k tomu aby sis počítala kalorie je to nejhorší. Máni ta váha je strašná :O tolik nevážím ani já a to mám 150cm. Hlavní je že sis to uvědomila a že sama chceš, to je to ted nejduležitější chtít :) Nemáš mít z čeho energii když nejíš, jez zdravě a víc :) Pokud máš scvrklej žalůdek je dobrý začít jíst s kašičkama. Říct vše mamce by nebyla zlé, ona z toho vyvádět nebude a nebo spíš ti to nebude mít za zlé a bude ti chcít pomoct. Není špatný opara kámošky nebo někoho z bližších :) Držím ti palce! Nejlepší je ža sama chceš :) To zvládneš .)

13 letmebebeautiful letmebebeautiful | 18. února 2014 v 19:03 | Reagovat

Ty jo... nohy máš sice krásné, to jo, ale tohle peklo jménem anorexie ti opravdu nezávidím... Kdysi jsem si taky počítala kalorie atd. a měla jsem přesně stejné výčitky jak ty teď... Doufám, že se ti podaří dosáhnout přesně toho, co chceš - jíst zdravě a přibrat tak, aby ses cítila ty sama dobře :) Jinak mi na 177cm váha 61kg připadá naprosto vpohodě...

14 pale pale | Web | 27. února 2014 v 23:31 | Reagovat

to mě moc mrzí. já začínám také pomalu hlídat svojí váhu a děsí mě, že mám problém s tím i se normálně najíst. doktorka říkala, že mám přibrat, ale já se hrozně bojím jíst :/

15 Anne Anne | E-mail | Web | 6. dubna 2014 v 1:26 | Reagovat

Je skvělé, že sis sama uvědomila, že je něco špatně, snad se ti podaří přibrat a cítit se dobře :) Já poslední dobou začala kontrolovat váhu a množství jídla a před nedávnem dokonce začala počítat kalorie a trochu se bojím, abych nespadla do nějakého průšvihu, ze kterého nebude návratu. Už teď mě děsí každá kalorie a přestávám jíst plno jídel. Mám z jídla panickou hrůzu. Jsem si čím dál míň jistá, jak tohle skončí... :(

16 Teri Teri | 26. září 2014 v 19:59 | Reagovat

Já po nástupu do prváku zjistila, že jedním z důvodů, proč mě žádný kluk nikdy nechtěl byla moje nadváha. Zhubla jsem 15 kg a stále pokračuju. Doufám, že nespadnu do anorexie, ale už s tím nemůžu přestat. Nenávidím ten pocit, když vám všichni říkají, že nejste tlusté, ale za zády o vás mluví jako o "prasátku". Teď jsem hubená jako nikdy před tím, ale stále vážím 62kg na 174 cm, mám bohužel vyloženě slovanskou postavu. Tvůj článek mě inspiroval, taky jsem to začala jako "zdravou výživu" a nakonec nejím víc než 3 000 kj denně.

17 anna anna | 2. listopadu 2014 v 22:12 | Reagovat

Ahoj. Ja jsem teprve v 8 tride, ale anorexie na me dorazi take. Od malicka jsem chtela byt hubena. Ted mi je 13 merim 165 cm a vazim 40,2 kg. Tobe drzim palce.

18 gabrilei gabrilei | Web | 8. února 2015 v 20:19 | Reagovat

moc hezky napsané, bohužel do toho padám taky neumím to ovládnout...

19 Framell Framell | 20. září 2015 v 16:34 | Reagovat

Když budete potřebovat pomoc, poradit, svěřit se, můžete mi kdykoliv napsat na mail. Framell@email.cz .Ráda vám pomůžu a vyslechnu si vás. Ať už máte jakýkoliv problém jako jsou v dnešní době nejčastěji poruchy příjmu potravy, deprese, sebepoškozování. Můžete mi napsat ,ikdyž ničím z těchto věcí netrpíte, ať je to jen maličký problém. Přijdeme na řešení :)

20 Framell Framell | E-mail | 20. září 2015 v 16:34 | Reagovat

Když budete potřebovat pomoc, poradit, svěřit se, můžete mi kdykoliv napsat na mail. Framell@email.cz .Ráda vám pomůžu a vyslechnu si vás. Ať už máte jakýkoliv problém jako jsou v dnešní době nejčastěji poruchy příjmu potravy, deprese, sebepoškozování. Můžete mi napsat ,ikdyž ničím z těchto věcí netrpíte, ať je to jen maličký problém. Přijdeme na řešení.

21 nikola nikola | E-mail | 7. prosince 2015 v 21:16 | Reagovat

Si bojovnice vim co to je mam 46kg/170cm ale bojim se jist a bojuju s tim uz rok a porad jde vaha doluu ale ty si silna a verim ze priberes tak jak mas :)

22 Elis Elis | 8. prosince 2015 v 23:57 | Reagovat

[5]:Poznamka: anorexii nemam a nechci !it, hubnu jen trochu a zdrave. Vim ze nejsem tlusta, ale hubena bohuzel taky ne... O me vse.

Ted prejdu k memu nazoru:
Nevim, jak to chodi na ostatnich skolach, ale u nas se posmivaji jen jedne holce a zbytek se ji zastava. Ona je trochu nedovivinuta a nevim jestli muze za to jak vypada. Ale s tim posmivanim to neni nejak strasne, jenom obcas, treba jednou za 2 tydny.

Prednasky - mozna na ostatnich skolach, my kdyz mame prevenci je to horsi nez matika! Proto kdyz mame prevenci je to ne nudny, ale alespon ja a kamoska z toho dycky dostaneme depku a cela trida si stezuje. Ty lidi, co k nam chodej! Jsou to otravni psychologove, kteri se porad pokousi neco ve vsem hledat: ,,Peo, proc jsi rekl tohle?" Pepa: ,,No nudim se, tak sem se Kuby zeptal, kam dem o odpoledce." ,,A proc ses zeptal ted, proc ne o prestavce? Proc jsi se zeptal Kuby? Proc se o svoji myslenku nepodelil s ostatnimi?" A tak dale a tak dale, a takhle rozebiraji vsecko. Kdyz se dozvime, ze je prevence, vsichni dostaneme spatnou naladu. Nikdo nema prevence rad. Dela to firma Proxima Sociale, nevim, kdo by mel podle tebe delat ty prednasky ale jestli tahle firma tak to rozhpdne nezabere...

Promin, nejak sem se rozohnila...
Doufam, ze se nezlobis, ze na tvuj komentar odpovida nejaka dvanactka, co o tom nic nevi a nema co do toho strkat nos... (Mimochodem ja o anorexii toho celkem vim hodne, cetla jsem odborne clanky, rozhovory s doktory, miliardy knih a spousty blogu.)

-----------------------------------------

Tvuj pribeh je smutny a silny. Doufam v to, ze se ti podari pribrat...

23 Elis Elis | 9. prosince 2015 v 0:03 | Reagovat

[17]: ja jsem v sedmicce a taky hubnu... Ale zdrave, navic to hlavni, co me lisi od anorekticek je to, ze vim, ze nejsem tlusta, ale dtihla. Coz ale neni to samy co hubena, coz je duvod, proc hubnu. Nejvetsi nepritel: nemam vycitky, a to absolutne zadny. Dost se bojim Vanoc...

24 Eva Eva | 6. dubna 2016 v 21:17 | Reagovat

Video o anorexii.
https://www.youtube.com/watch?v=OK6zf5gR61w

25 Anny Anny | E-mail | Web | 6. července 2016 v 22:21 | Reagovat

Ahoj holky,
nerada někomu spamuji zdi na facebooku nebo na blogách, ale podělila jsem se na youtube se svým příběhem o anorexii.

https://www.youtube.com/watch?v=koYpGKlqxow

Možná to některou z Vás bude zajímat a třeba to některé z Vás pomůže najít motivaci. Do budoucna připravuji další pokračování, nejen prezentační.
Autorce blogu se omlouvám, pokud to bude brát jako spamovou zprávu ;-)

26 anonym anonym | 1. září 2016 v 17:35 | Reagovat

Hodně štěstí a optimismu...Dokážeš to, hlavní je si všechno přerovnat v hlavě. Byla jsem na tom podobně a myslím, že to taky způsobilo neustálé kontrolování čísel(kcal). Přešla jsem na veganskou stravou, kde jsem se něky fakt nehorázně přežírala...ale teď...zrovna teď jsem se hrozně přejedla, že jsem si musela jít lehnout. Mám výčitky, protože dneska jsem se přejedla a to neveganskýma věcma, protože u nás nikdo kromě mě vegan není. ---takže zase mám tendenci si dát zítra minimum jídla... Je to jako na houpačce. Doufám, že to zvládneš! Držím palce A omlouvám se za menší osobní příběh...muselo to ven :D

27 Petra Petra | E-mail | 4. října 2016 v 23:08 | Reagovat

Ahoj, jsem studentka žurnalistiky a chci napsat o anorexii. Nechtěla by ses na tom podílet jako slečna se zkušenostmi? V článku by bylo jen tvé křestní jméno, děkuji za odpověď :)

28 Natalka Natalka | E-mail | 2. ledna 2017 v 21:26 | Reagovat

No já mám trochu odlišný problém,protože já jím a jím a nepřibírám je to divné protože měřím 164 a vážím 43.

29 BenyR BenyR | E-mail | 16. ledna 2017 v 19:00 | Reagovat

I found this page on 17th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

30 FelixY FelixY | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 12:07 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

31 Domiiiiii Domiiiiii | E-mail | 20. února 2017 v 21:46 | Reagovat

Ahoj chtěla bych zhubnout alespoň čtyři kila máte jiný způsob než anou?

32 Smithb992 Smithb992 | E-mail | Web | 24. února 2017 v 4:10 | Reagovat

Neat blog! Is your theme custom made or did you download it from somewhere? A theme like yours with a few simple tweeks would really make my blog jump out. Please let me know where you got your design. Thanks edcgkebgfeeefdef

33 v v | 8. března 2017 v 23:13 | Reagovat

http://bezanorexie.blogspot.cz/ Žila jsem si poměrně normální, obyčejný, teď už vím že šťastný život, dokud můj život nepřekřížila anorexie. Velmi dlouho mi trvalo, než jsem dokázala přijmou léčbu.
Teď už vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem udělala.
Píšu o tom, co jsem se naučila o lidské těle a jeho potřebách, předávám tipy jak se vyléčit a posílám dál vše, co jsem se naučila a získala.
Píšu o své cestě, svých pokrocích a sem tam i o svém osobním životě a o tom, co mám ráda :-).
Měla jsem obrovský strach říct tomu našeptávači v hlavě ,,NE" a vím, že je to těžké pro všechny.
Mým cílem je nejen se úplně zbavit všeho, co by anorexii mohlo jakkoli připomínat ale také pomoci všem, kteří si procházejí podobným, a sama vím, že nejvíce mě právě inspirovaly a motivovaly příběhy ostatních
Je to totiž noční můra, kterou si nikdo nezaslouží.

34 Lucka Lucka | 9. března 2017 v 18:27 | Reagovat

😇

35 Nechtíc Nechtíc | 9. března 2017 v 18:54 | Reagovat

No jak bych začala.....
Asi jsou tady starší lidi jako já ale možná má někdo stejný problém.Nebude to žádný příběh protože ještě neskončil a myslím že potrvá dlouho.Jsem 13-ti letá která se chce líbit když se kouknu do zrcadla chce se mi brečet ne kvůli tomu že jsem tlustá ale že jsem šíleně vychrtlá . Hodně holek trápí že jsou tlusté mě trápí přesný opak a myslím že já mám větší právo se trápit protože já můžu umřít a nechtíc ale ony si to ty  holky dělají sami.Jak jsem hubená nechtíc???No nejsem anorekticka a ani bulimička (nevím jak se to píše tak se omluvám)prostě mám jeden velký problém a to je stravování.Když se najím tak 5 min. se nic neděje ale  pak to začne.Chce se mi strašně na velkou tak jdu protože bych to nevydržela . Není schválně ale proc se mi to děje ?? Občas přemýšlím jaký by byl život kdybych nebyla tak hubená . 2. stupeň je pro mě peklo všechny holky mají krásné postavy nevychrtlè prodtě krásné. A já jsem ten kostlivec . Vím že mě kluci pomlouvají ale mám dobrou kámošku která mě drží. Taky mě štve že jsem taková nepohybliva takova ztuhlá .Když hrajeme hry nechytnu míč ani do ruky jsem prostě levá. Ja už nechci mít takový život bát se co se stane . Ale to je všechno možna si bude někdo říkat že jsem jen mala hilka která nic neví a neví co je to bolest .Tak to vím jelikož jít s doměnim někam že vás pomlouvají není hezke....
              (Omlouvám se za pravopis)

36 slenderskinny slenderskinny | E-mail | 20. března 2017 v 16:16 | Reagovat

Držím ti palce

37 DarrellVam DarrellVam | E-mail | 12. října 2017 v 6:44 | Reagovat

test soft

38 Kevinjoupt Kevinjoupt | E-mail | 12. října 2017 v 10:47 | Reagovat

Jelzcwqtl
Купить http://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/ - женские кошельки hermes цена, Где рядом купить <a href=http://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/>кошельки женские</a> италия francesco weconti

39 Jamesdrult Jamesdrult | E-mail | 13. října 2017 v 13:38 | Reagovat

Ykkkgsvwi
Недорого <a href=http://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/>женские кошельки</a> замшевые, Дешево <a href=http://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/>кошельки женские</a> брaур буфел

40 RosarioHal RosarioHal | E-mail | 20. října 2017 v 7:33 | Reagovat

Mteawusbj
Купить женские <a href=https://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/>портмоне и кошельки</a> недорого
, Купить <a href=https://www.1prikid.ru/koshelki-portmone/>кошельки женские</a> интернет мaгaзин ростов

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama